„Jak se cítíš?“ otázka, která mění životy
Je sváteční odpoledne. Sedíme se svým mužem u stolu v kuchyni. Vlastně už ani nejsme zvyklí sedět naproti sobě jen tak. Jsme příliš zaměstnaní svou prací, starostí o děti, péčí o domácnost a všemi těmi povinnostmi, které nám život nakládá. Po patnácti letech už jsme si mnohé řekli. Ikdyž se milujeme a respektujeme, někdy prostě témata docházejí.
Držím hrnek. Dívám se na něj. A jen si tak přemýšlím, o čem bychom si mohli začít povídat. A v mysli mi vyvstane otázka: ‚Jak se cítíš?‘
Pro mě poněkud zprofanovaná. Prošla inflací. Říkám jí tolikrát za den. A i když vím, že má obrovský vliv na klienty při koučovacím sezení, přijde mi příliš obyčejná na to, říct ji někomu doma.
Ok, přiznám se, mám v tu chvíli pocit, že je to podvod. Nemůžu aplikovat koučovací poznatky na rodinu a nebo ano? Bude sranda.
A tak jsem se nadechla vyslovila ji:
„Jak se dnes cítíš?“ A podívala jsem se mu do očí. Chvíli bylo ticho. Dlouhou chvíli.
Asi jsem trapná. Tak nic. Bylo to laciné a nebudu to už dělat a… A pak to začalo…
„No dneska nic moc. V práci jsme v týdnu zase problém. Zase nepředali zakázku v pořádku. Objevují se tam opakované chyby. Fakt mě to točí“…. „Trochu mě zase bolí nohy, ale jsem na to zvyklý… Někdy je to fakt těžký…..“ A další půl hodina, která byla prostorem pro mého muže, a i pro mě.
Jenom jsem lapala po dechu. Nebyla to otázka ‚Jak se máš v práci?‘ nebylo to složité zjišťování, kde je problém. Proč vypadáš unaveně? Nebyly to věty o tom, co je potřeba udělat, zajistit, opravit. Byla to jen nevinná otázka: ‚Jak se cítíš?‘
Následující týden jsem sdílela svůj příběh s klientkou. Zaujal jí.
A dohodly jsme se, že zkusí tuhle otázku opakovaně položit někomu z rodiny. Takový malý společný experiment.
Chceš vědět, jak to dopadlo?
Neprozradím.
Jestli chceš znát konec tohoto příběhu, musíš pro to něco udělat.
Otoč se na člověka, který teď sedí nebo stojí vedle tebe a zeptej se: „Jak se cítíš?“
A pak mi napiš,
jak dopadl tenhle malý experiment,
jak dopadl tvůj příběh?
Jsem zvědavá.
—
Jsem Human koučka a Byznys mentorka.
Text vznikl bez AI, jako nápad, jako kombinace mé životní zkušenosti a experimentů na sobě i na lidech (možná i na vás ♥) Díky za to.
Obrázky použité v článku pocházejí z databanky Canva.
Při tvorbě jsem poslouchala: Spotify – Alenka
